Co se při měření vlhkosti zdiva zjišťuje

Úplně suché zdivo neexistuje a každý materiál má jinou běžnou vlhkost. Laboratorně se vlhkost udává jako podíl vody v hmotnosti materiálu, vlhkoměry na stěně ukazují často jen relativní stupnici. Číslo se proto hodnotí ve srovnání: s místem na stejné zdi, které nevlhne, nebo s dřívějším měřením stejným způsobem.

Měření odpovídá na tři otázky: jestli je zeď vlhčí, než by měla být, do jaké výšky vlhkost sahá a jestli se v čase mění. Odkud voda přichází, z čísla vyčíst nejde.

Čím se vlhkost zdiva měří

Přístrojů na měření vlhkosti zdiva je několik a každý ukazuje něco jiného. Liší se hlavně tím, jak hluboko do zdiva vidí a co jim výsledek zkresluje:

  • Odporový vlhkoměr s hroty: hroty se zapíchnou do zdiva a přístroj změří elektrický odpor. Je rychlý a levný, ale sůl ve zdivu odpor snižuje, takže zasolená zeď vypadá vlhčí, než ve skutečnosti je.
  • Kapacitní vlhkoměr bez hrotů: přiloží se k povrchu a změří vlhkost jen do malé hloubky, omítku nepoškodí. Hodí se na rychlé zmapování stěny, vlhkost uvnitř silné zdi ale neukáže.
  • Vzorek z vrtu: z hloubky zdiva se odebere vrtný prach nebo drť, zváží se, vysuší a zváží znovu. Rozdíl hmotnosti je vlhkost v procentech. Je to nejpřesnější cesta a rozhodne ve sporných případech, vyžaduje ale vrt a vážení.

Stačí multimetr nebo vlhkoměr z obchodu?

Měření vlhkosti zdiva multimetrem nic neřekne. Multimetr ukáže elektrický odpor mezi hroty, ale nemá kalibraci na zdivo, takže z odporu nevznikne vlhkost a sůl ve zdi výsledek zkreslí stejně jako u odporového vlhkoměru.

Levný vlhkoměr z obchodu poslouží k jednomu: ukáže, které místo je vlhčí než jeho okolí. Procenta ani příčinu z něj nevyčtete, a na rozhodnutí, jakou opravu zeď potřebuje, to nestačí.

Jak vypadá dobré měření na jedné zdi

Nejčastější chybou je jedno číslo na jednom místě. Měří se po výšce, třeba od podlahy do metru a půl nad ní, v několika řadách podél stěny, a vždy i na místě nebo zdi, která vlhká není, aby bylo s čím porovnávat. K výsledku patří zápis, ze kterého jde měření zopakovat:

  • kde přesně se měřilo: která stěna, jak vysoko nad podlahou
  • čím se měřilo a do jaké hloubky
  • v jakém stavu byl povrch: čerstvá omítka, mapy, výkvěty solí
  • jaké bylo počasí a jestli se vytápělo, protože po dešti a v zimě vycházejí hodnoty jinak

Co z výsledku poznáte a co ne

Vlhkost, která je nejvyšší u podlahy a s výškou klesá, odpovídá vodě vzlínající ze základů. Vlhkost, která se zhorší po dešti nebo je jen u jedné stěny, ukazuje spíš na vodu zvenčí. Vlhký chladný roh při jinak suchém zdivu bývá kondenzace.

Žádné z těchto pravidel nestačí samo. Proto se po měření obchází okolí domu: terén u zdi, okapy, odvodnění, sokl. U nás to jde v tomhle pořadí: změříme zdivo, projdeme okolí stavby, podíváme se, kudy se voda ke zdi dostává, a teprve potom říkáme, jaká metoda dává smysl.

Kdy se měří znovu

Měření před opravou je výchozí číslo. Po injektáži nebo jiném zásahu se měří znovu stejným přístrojem na stejných místech a s odstupem, protože zeď vysychá řádově měsíce. Měření týden po zásahu vyjde skoro stejně jako před ním a nic nedokazuje.